Z Elenina textu prostupuje chlad moskevských dnů, ruská společnost i divadlo, se svými specifickými pravidly. Bulgakovova žena v záznamech zachycuje atmosféru kolem tvůrce Mistra a Markétky, díla, držícího si neochvějnou pozici v hlubokých krajinách ruské literatury.

V zápiscích cítíme Bulgakovo zoufalství nad nemožností uvádět svá díla na jevištích divadel, kdy toužil své příběhy vyprávět co nejširšímu publiku. Stalinský režim jej ovšem, včetně jeho práce, držel v pevném obručí cenzury a zákazu.

Obsahem záznamů prolétne nespočet herců, literátů, novinářů a stranických funkcionářů, točících se kolem dění moskevského programu. Proud kypící Moskvy konce 20. let a celé dekády let 30. se nám otevírá, dokud sami neucítíme sovětský mráz hluboko pod nulou.

Úvodní část deníku Michaila Bulgakova, zachycena jeho rukou, obsahuje také řádky jeho dopisů. Avšak poté, co mu část deníků státní služba zabaví, přesvědčí svou ženu k převzetí štafety a poodhalení opony k povaze jeho dnů. Věřil síle svědectví, jimiž se poznámky mohou v budoucnu stát. Máme tak možnost nahlédnout pozadí zrodu Bílé gardy, Psího srdce… až k Mistrovi a Markétce, stěžejního díla.

Díky osobní rovině zápisů objevujeme jemné odstíny spisovatelova charakteru, občas máme pocit že z obrazu vyvstává ješitnost a tvrdošíjnost. Avšak celým textem prostupuje osobnost pevného charakteru, ve kterém čestnost a upřímnost neztrácely pozici, tvrzenou mj. neoblomným postojem, jímž se vyznačoval, když čelil označení - naivní poputčik (termín označující umělce, většinou literáta, nezakotveného v žádné straně)

Nikdy se nesklonil před názorem, že mocenský aparát bude shovívavější ve chvíli, kdy prokáže sympatie straně její adorací v některém z budoucích děl. Zachoval si spisovatelskou nezávislost, která mohla vést k chudobě a nedostatku, což se protnulo s realitou, ale nadto věrnost morálním principům, které si vytyčil.

Zvláštní dík patří Bulgakovově ženě a jejímu citlivému vykreslení doby, společnosti a zvlášť muže, autora, jež byl a zůstává autoritou na scéně ruské dramaturgie a prózy.

Doporučuji čtenářům, jež láká nahlédnout do proudu dění Moskvy 20. a 30. let 20. století nebo se chtějí blíže seznámit s myšlenkami, názory Michaila Bulgakova.

Deníky Mistra a Markétky vyšly roku 2013 v edici Paměť nakladatelství Academia.