"Mužské romány"

Napsal (») 3. 4. 2017 v kategorii Články, přečteno: 719×

Muži jsou specifičtí tvorové, se svými libůstkami, stejně jako pohlaví ženské, avšak říci o nich, že výběr jejich knihoven je promyšlenější či vyváženější by nebyl zcela výstižným tvrzením.

Také oni nepochybně dají na trend (YA, urban fantasy, aj.), což je tendence, sílící zvlášť u mladého čtenářstva, v němž trh touží využít vzrůstající kupní síly...

Společným znakem literatury pro mládež je chatrné mravní a etické poselství (byť tyto aspekty mládež v knihách nepochybně vyhledává), díky čemuž význam etiky a také mravní ve společnosti permanentně klesá.  To je však jiný úhel pohledu, chybějící na pořadníku těch, jež mají vliv nezbytný ke změně daného stavu.

Četba se nedržela svorně zavěšena do názoru k charakteristicky mužským činnostem, či chlapecky vyhledávaným kratochvílím. Tento zakořeněný názor není ještě zcela iluzí, lze jej vypozorovat i dnes, v mínění mnohých jedinců. Což na oplátku dává právo domýšlet se, že přimět hocha k četbě je úspěchem. Literatuře propadne stále vyšší procento děvčat, nepoměrem ne nevýrazným.

Faktem zůstává, že muži jsou nepatrně více zaměřeni při výběru knih na informační hodnotu, fakta, jež je mohou silně motivovat ke čtení.

 Netřeba zdůrazňovat, že v typicky mužských knihovnách bude více zastoupen žánr sci –fi, tedy literatura, v níž dominují technické a futurocentrické intence, řekněme oplývající fantaskními eventualitami. Bylo by nespravedlivé tvrdit, že tento žánr by se měl stydlivě zahalit hávem braku. Je mnoho autorů sci - fi, jež si drží neochvějnou pozici mezi mistry svého řemesla. Za všechny jmenujme Igora V. Možejka (známějšího pod pseudonymem Kir Bulyčov) nebo dalšího ruského zástupce Dmitrije Gluchovského s jeho trilogií Metro.

Podobně literatura na pomezí sci – fi a fantasy (na jehož piedestalu neochvějně postává Jiří Kulhánek), má bezesporu více mužských stoupenců.

Do třetice - muži častěji, než ženy sáhnou po antiutopistických románech, kde přední příčky chronologicky obsazeny - ruským spisovatelem J. I. Zamjatinem, na jehož román My navázal Angličan A. Huxley svým stěžejním dílem Brave new world (u nás známějšího komickým překladem Konec civilizace). K těmto dvěma velikánům se roku 1949 připojil G. Orwell  románem 1984.

Výše uvedení autoři budou zaujímat preferenční pozice i u ženského publika, přesto si troufám tvrdit, že ženy budou zastoupeny nižším podílem i zájmem. Snad to souvisí s předpokladem, že oblast sci – fi a antiutopie jsou svým způsobem provázany a futurocentrické vize se pojí k zájmu o techniku. Srovnejme jen obsah zmíněných antiutopií, kde ve všech třech okrajovou úlohu zaujímá milostný prvek, tedy oblast, jež probouzí dívčí, ženskou fantazii. Muži, podle mého, budou reflektovat spíše prvky, které jsou tomuto žánru zvlášt zasvěceny a díky nimž získal svůj název.

Vždy hraje roli zájem, jež se probouzel a formoval výchovou i prostředím. Nyní, svou pozici rychle posiluje mediální a markentingový tlak, se svým prioritním ekonomickým zájmem, jehož následkem se stírají rozdíly mezi četbou pro ženy a muže. Vytváří se unisex literatura, jež je mixována veškerými možnými prvky, na své si přijde většina.

 S tím samozřejmě zákonitě musí ustoupit kvalita na úkor kvantity. Zda současně klesá také úroveň literární gramotnosti ponechám na čtenáři, který může sledovat jak rapidně se zvedá obrat prodeje žánrové všehochuti.

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvanáct a čtyři